Proces
Proces
Autor: Franz Kafka
Obsah:
Josef K., úředník pracující v bance, se v den jeho 30. narozenin probudí a zjistí, že k němu vtrhli dva muži, kteří mu říkají, že je zatčen. Nikdo mu nevysvětlí důvod zatčení ani obvinění kvůli nimž je zatčen. Je ponechán na svobodě a občas je přivolán k podrobnému výslechu, jež se koná na zaprášené půdě odlehlého činžáku, kde panuje strašlivý nepořádek. Josef K. nejdříve považuje obžalobu za nesmyslnou, považuje se za nevinného. Avšak při prvním líčení, o kterém byl telefonicky vyrozuměn, sám sebe hájí a poprvé poznává, jak složitý je byrokratický aparát. Když o několik dní později zůstane v práci déle než obvykle, tak při pozdním odchodu domů, zjistí, že v komoře s harampádím jsou mrskačem trestáni dva hlídači, Vilda a František, kteří jej tenkrát přišli zatknout. Přemlouvá mrskače, aby netrestal hlídače, že oni za nic nemůžou, vinni jsou vyšší úředníci. Mrskač se ale přemluvit nenechá. Tento výjev se následující dny opakuje. Po nějaké době navštíví K.-a v bance jeho strýček a odvede za advokátem a jeho ošetřovatelkou Lenkou, se kterou si začne poměr. Lenka mu radí, aby se přiznal, K. to však odmítá. Od této chvíle je K. procesem zcela pohlcen. Začíná přemýšlet o tom, zda nespáchal zločin. Naváže proto styk s malířem Titorellim, který je soudním malířem a má mezi úředníky mnohé známé. Titorelli jej zasvěcuje do chodu soudu. Brzy poté dává K. advokátovi výpověď.
Je požádán ředitelem banky, aby ukázal místní chrám italskému zákazníkovi. Ten se však na místo nedostaví a K. se setkává se soudním kaplanem, který mu vypráví o dřevníkovi a obyčejném muži, jež chce vstoupit do zákona, a také mu říká, že s jeho procesem to vypadá opravdu zle. V předvečer K.-ových 31. narozenin dorazí do jeho bytu dva neznámí muži a odvedou K.-a za město do kamenolomu, kde probodnou nožem srdce. Josef K. umírá. Nikdy se nedozvěděl, proč je zatčen, nikdy neviděl soudce ani neslyšel rozsudek.
Citát:
„... Chtěl jsem vždy dvacaterou rukou vjíždět do života, a nadto k nechvalnému účelu. To bylo nesprávné. Mám teď ukázat, že mě nedovedl poučit ani ten jednoletý proces? Mám odejít jako člověk na hlavu padlý? Mám připustit, aby se o mě říkalo, že jsem v začátcích procesu chtěl proces skoncovat a teď, na jeho konci, jej chci znovu započít? Nechci, aby se to říkalo. Jsem vděčen za to, že mi na tuto cestu byli dáni tito poloněmí nechápaví pánové a že zůstalo ponecháno mně, abych sám řekl, čeho je třeba.“
Počet stran/ rok vydání: 225/ 1958