Máj
Máj
Autor: Karel Hynek Mácha
Obsah:
Pozdní květnový večer. Celá příroda jako by zvala k lásce. Tohoto krásného večera vyhlíží sličná dívčina jménem Jarmila svého milého. Náhle uvidí loďku. Běží k ní, padne do náručí plavce, ale zjistí, že to není její Vilém. Poznává v něm jeho přítele. Ten jí řekne, že její mil je ve vězení a že bude popraven za vraždu jejího svůdce, který byl mimo jiné jeho otec. Jarmila ze zoufalství skočí do jezera. Mezitím sedí v chladné vězeňské cele Vilém a přemýšlí o svém životě. Vilém byl v mládí vyhnán z domova, poté žil mezi loupežníky. Stal se jejich vůdcem a byl nazván „Strašný lesa pán.“ Zamiluje se do Jarmily. Tu však svede jiný muž, jeho otec. Vilém ho zabíjí, je uvězněn do cele a čeká na popravu. Smiřuje se s smrtí. Příští den zaplnilo prostranství mnoho lidí. Vězeň je odveden ke kapli, aby se rozloučil s krásami přírody. Rozloučil se s světem, je popraven a vpleten do kola. Po řadě let se k těmto místům blíží poutník. Do běla zimy svítí Vilémova lebka. Poutník se od hostinského dozvídá smutný příběh. Poutníkem byl sám Karel Hynek Mácha.
Charakteristika básně:
Lyricko – epická báseň. Je to balada
Je v ní použit střídavý i obkročný rým.
Úryvek z básně:
Po modrém blankytu bělavé páry hynou,
lehounký větřík s nimi hraje;
a vysoko - v daleké kraje
bílé obláčky dálným nebem plynou,
a smutný vězeň takto mluví k nim:
„Vy, jenž dalekosáhlým během svým
co ramenem tajemným zemi objímáte,
vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe,
vy truchlenci, jenž rozsmutnivše sebe,
v tiché se slzy celí rozplýváte,
vás já jsem posly volil mezi všemi.
Kudy plynete u dlouhém dálném běhu,
i tam, kde svého naleznete břehu,
tam na své pouti pozdravujete zemi.
Ach zemi krásnou, zemi milovanou,
kolébku mou i hrob můj, matku mou,
vlasť jedinou i v dědictví mi danou,
širou tu zemi, zemi jedinou! -
A až běh váš onu skálu uhlídá,
kde v břehu jezera – tam dívku uplakanou – “
Umlkl již, slza s slzou se střídá.
Počet stran/ rok vydání: 64/ 1987
nikikik
(kkkkk, 4. 11. 2009 18:11)